Život na této Zemi provázejí dva protiklady, které si často navzájem kříží cestu, ale nikdy nemohou jít svorně po téže cestě. Jsou to pravda a lež. S oběma se neustále setkáváme, s oběma neustále bojujeme, právě tak jako s dobrem a zlem. Podobně jako dobro, tak i pravda vychází od Boha, neboť Bůh jest Pravda. Naproti tomu podobně jako zlo, tak i lež jest způsobena odkloněním se od Boha. Člověk vybaven svobodnou vůlí může sám rozhodovat a volit, k čemu se přikloní. Aby volil správně, musí dobře uvážit všechny důsledky, které z obou protikladů vyplývají, co mu tedy v odměnu přinese pravda a jaké prožívání přinese lež.
Tak každý z nás má vždy na vybranou, čeho chce v životě užívat. Ježíš Kristus, ten velký vzor na cestě ke Světlu, řekl nám jasně: »Já Jsem Pravda, Cesta a Život.« Kdo tedy chce jíti cestou ke zdokonalení, kdo chce být skutečně svoboden, ten ať se po celý svůj život snaží přidržovat se této Pravdy.
Také mistr Jan Hus, služebník Pravdy, který se zrodil v našem národě, přikazoval nám: Hledej Pravdu, slyš Pravdu, uč se Pravdě, miluj Pravdu, mluv Pravdu, drž Pravdu a braň Pravdu až do smrti! - Hus postavil všechno na Pravdě, i svůj život obětoval za Pravdu, aby ji svému národu zanechal jako dědictví nejvyšší hodnoty. Také v posledních dnech svého života volal k českému národu, aby Pravdě zůstal věren a Pravdě se nikdy nezpronevěřil.
Pravda ve své podstatě je něco tak vznešeného, avšak zároveň ve své velikosti něco tak přirozeného, že ji díky této její přirozenosti nedovedou lidé správně ocenit. Příliš se odklonili od přirozeného života, a proto Pravdu pojímají povrchně, nechápou její podstatu a neuvědomují si, jak důležitá a potřebná jest Pravda při každém kroku našeho života. I náš všední, každodenní život teprve pravdou dostává svoji přirozenou náplň, svoji správnou formu.
Mluvit pravdu, vždy jen pravdu, to žádá od nás nejen Zákon Boží, ale v odstupnění také zákon lidský. Není k tomu třeba stát před vyšetřujícím soudcem, abychom si tuto svou povinnost - mluvit pravdu - uvědomili. Mnoho lidí má však pravdu a lež v jedné přihrádce, proto pozemský zákon žádá, aby pravdivost závažných výroků před soudem byla potvrzena přísahou. Žádný soudce nemohl by spravedlivě soudit a rozhodovat, kdyby neznal čistou pravdu.Ježíš nás nabádal, abychom nepřísahali, ale vždy jen pravdu mluvili. A také by nebylo žádných přísah zapotřebí, kdyby pravda byla všem lidem posvátná a kdyby tak ochotně neuchylovali se od ní ke lži v každém případě, kde se jim to jen trochu hodí, nebo kde jim lež může zdánlivě prospět. Avšak velmi se mýlí ti, kteří se domnívají, že jim jejich lež někdy skutečně prospěla, protože lež, i ta sebe nevinnější lež, jest zlo, a jako každé zlo přinese nám vždy nepříjemné následky.
Prospěti může za všech okolností pouze Pravda, která nakonec vždy zvítězí. Jen pravda osvobozuje od veškeré zátěže, zbavuje zla a všech utrpení ze zla plynoucích. Pravda je strážkyní našeho klidu, klidného svědomí, a z tohoto klidu vyvěrá pravé štěstí lidského života.
Pravda je základem spořádaného života celé lidské společnosti. Kdyby se lidstvo řídilo vždy a ve všem Pravdou, kdyby se dovedlo přimknout a do svého štítu nesmazatelně vrýt si heslo Husovo, bylo by na světě mnohem lépe, vše vypadalo by docela jinak, než jak to vidíme dnes.
Kdo pravdu miluje, ten také vždy pravdivě a poctivě jedná. Ať jde o sliby přátelům nebo obchodní jednání, je vždy třeba dané slovo dodržet, nic planě neslibovat. Kdo se takto věrně poctivé pravdy přidržuje, ten získá mocnou oporu v Zákonech tohoto Stvoření, tomu, jak se říká, Bůh požehnává. Takový má radost ze své práce, je naplněn vnitřním klidem, a proto pociťuje opravdovou radost ze života.
Ten však, kdo pravdu nahrazuje lží a po kolejích vystavěných ze lží snaží se dostati daleko, ten se podobného klidu nikdy nedožije. Jeho lživost udělá z něho podvodníka, který slouží jen temnotě. To není člověk čestný, a protože nezachovává Zákony Boží, nemá také práva na požehnání Boží a nemůže mít proto nikdy v ničem trvalý úspěch. I když se mu jeho nečestné dílo po určitou dobu daří, sklidí nakonec vždy takovou odměnu, jakou si zasloužil. Zprvu objeví se nepříjemnosti, časem i utrpení různého druhu, krátce to, co lež sebou vždy přináší.
Přes to, že tyto smutné následky lži vidíme na mnoha případech kolem sebe, zůstávají lidé stále příliš lehkomyslní! V této lehkomyslnosti nenahlíží, že moudrost ukrytá ve větě „co člověk zasévá, to mnohonásobně sklidí“, není jen lidským rčením, nýbrž popsáním trvale je obklopujících Zákonů Stvoření. Již jen správné procítění slova mnohonásobně by musela přimět ke změně dosavadního života.Uložte sami sobě za úkol a pozorujte své jednání pozorně jeden jediný den. Dávejte pozor na svoji řeč, na své jednání a uvidíte, že i při dobré vůli a pevném předsevzetí, alespoň tento jeden den mluvit jen pravdu, jen pravdivě jednat, neslibovat něco bez rozmyslu, že i v tento pravdě vyhražený den jste přece jen nejednali správně a dost možná, že i na několika místech, při různých příležitostech. Doporučuji vám, abyste ihned po svém jednání nebo rozmluvě s někým, vždy okamžitě posoudili, zda jste právě teď opět nezalhali. Poznali byste, co to znamená, za každých okolností mluvit jen pravdu! Budete-li poctiví, pak se jistě přistihnete, že klopýtáte, že se často ocitnete ve lži, ať již v maličkostech nebo ve velkých věcech.
Má to velkou cenu takto sama sebe pozorovat. Jen tak poznáte sami sebe, svou hodnotu, stupeň své duchovní úrovně, poznáte, komu sloužíte, zda Bohu, či jen temnu. Snad také potom pochopíte, proč váš život není tak radostný a utěšený, jak byste si přáli. Vždyť zachováváním pravdy nebo přisluhováním lži budujeme si svůj další osud a sami si vytváříme zdar či neúspěch, spokojenost či nespokojenost, blahobyt nebo bídu, zdraví či nemoce, radost či žal, klid nebo neklid. O všem tom rozhoduje naše pravdomluvnost nebo nepoctivý, na lži budovaný život.
Jen pravda vítězí, vždy a ve všem zvítězí, protože také Bůh sám jest Pravda.
Jak říká lidové přísloví, lež má krátké nohy. Ale lež má také vratké základy, protože vychází z pozemských nížin, a proto musí, jako každé zlo, podlehnouti Pravdě.
K Pravdě je nutno se dopracovávat a vědomě se pro Pravdu vychovávat. To jest naší posvátnou povinností, protože jen takovou výchovou dojdeme k dokonalosti a k poznání, jak jsme dosud chybovali, jak málo jsme dbali toho, aby každé slovo námi pronesené bylo vždy jen čistou pravdou.
Všimnete-li si trochu života kolem sebe, poznáte, jak na každém kroku, všude narážíte na nepravdu a setkáváte se se lží.
Mluvíte s řemeslníkem, u kterého objednáváte výrobek, který vám slíbí dodat v určité jakosti. Když vám pak hotový výrobek dodá, vidíte, že vás vlastně podvedl, že dodal zboží mnohem horší jakosti, než slíbil dodat a než si dal zaplatit. To je ovšem nesvědomité a nepoctivé jednání, které takovému řemeslníku nepřinese žádné pravé štěstí ani požehnání.
Nebo požádáte řemeslníka, aby přišel pracovat k vám do vašeho bytu. Má to být například malíř pokojů. Ujednáte den, kdy se vám to hodí, on slíbí, že v určený den určitě přijde, a pak, když na základě jeho slibů obrátíte celý byt na ruby, nechá vás tento nesvědomitý člověk prostě čekat a nepřijde. Nemůžete pak na takového člověka pohlížet jinak než jako na lháře, který rozdává lživé sliby. Čestný člověk považuje vždy za svou povinnost předem se omluvit, když okolnosti zabrání mu v dodržení slibu. Tuto povinnost ovšem nechápe a nezachovává člověk nečestný, člověk na nízkém stupni vývoje, který ani neuvažuje o tom, kolik nepříjemností svým lživým slibem způsobil. Je příliš lehkomyslným na to, aby si přibíral starosti jiných a neuvědomuje si ani, že takovéto jednání bude mít nepříjemné následky i pro něj, i když se objeví až mnohem později, v budoucnosti. Dost možné, že přijde doba, kdy zůstane bez zákazníků, protože mu nikdo nebude věřit, že by práci svou poctivě vykonal, a tak svou lží poškozuje nakonec sebe sama.
Velmi často hřeší proti pravdě obchodníci. Od rána do večera při obsluhování svých zákazníků vychvalují nabízené zboží a tvrdí o něm i to, čemu oni sami nevěří. Často jsou si dobře vědomi toho, že tvrdí nepravdu, že kupující klamou jen proto, aby snadněji prodali. To je ovšem nepoctivost, která se zase jednou na nich samotných vymstí. Obchodníci tohoto druhu si zpravidla myslí, že jednají velmi chytře - že účel světí prostředky. Zapomínají však, že i když se jim podaří oklamat lidi, nikdy nemohou oklamat Pravěčné Zákony tohoto Stvoření, jež nesou v sobě Vůli toho Boha, jež sám Jest Pravdou. Boha, který ve Své spravedlnosti je také podle zásluhy odmění.Kdyby obchodníci, podobně jako řemeslníci, podnikatelé a živnostníci a s nimi i všichni ostatní si zvykli mluvit pravdu a vždycky jen pravdu a byli při svém jednání vždy poctiví - jak by se všem lidem žilo! Celý život nabyl by podivuhodné jistoty, že vše, co bylo vysloveno, přislíbeno, jest toliko čistá pravda, o kterou je možno vždy pevně a bezpečně se opřít. Pak jistě nedošlo by k žádné krizi, protože pravda sama vyloučila by snadno všechno sobectví, jež dosud mezi lidmi vládne. Krize, ve které se svět nalézá, jest jen důsledkem toho, že lidstvo každý rok, od 1. ledna až do 31. prosince, denně, od rána do večera, slouží sobě i jiným jen lží a zapomíná mluvit pravdu.
Pod vlivem těchto skutečností si již malé děti ve škole zvykají mluvit nepravdu. Obelhávají ve škole své učitele, doma zase své rodiče, a tak již od dětství spřátelují se se lží.
Tento zlozvyk - vypomáhat si lží vždy, když chceme zakrýt svou vlastní špatnost nebo chybu, zakořenil se již tak nebezpečně mezi lidmi, že se s ním setkáváme všude, na každém kroku svého života. Lidem milujícím Pravdu bývá mnohdy až úzko v tom labyrintu lží, kterým jsou obklopeni.
Podívejte se do úřadů a uvidíte, co zbytečné práce a námahy musí mnozí úředníci vynaložit na to, aby zdolali ty největší překážky, které jim ztěžují úřadování. Tyto překážky, na které v úřadech nejčastěji narážejí, nejsou zpravidla ničím jiným než lží, nedostatkem smyslu pro pravdu a spravedlnost.
Podobně můžete pozorovat účinky lži v politice. Co ohromných škod natropí takový člověk, který získává lid nepravdivými řečmi, lživými hesly, nikdy nesplněnými, bezcennými sliby! Co nepravdivých pomluv vyslovilo se již na různých politických schůzích, jen aby protivník byl poražen a zvítězila lež řečníkova.
Může pak lid, který uvěří takovým nepravdám a je nucen lží připojiti se k programu na lži budovanému, může dosáhnouti nějakého životního úspěchu? Může z takových lží vyrůsti nějaký společenský pořádek? Je možné klidné soužití občanů, když k zemi připoutaný rozum postrádající záchvěvy citu rozsévá mezi politiky to nejhorší býlí, kterým je lež? Nikdy, protože jen pravda poskytuje pravý mír a klid!
Běda těm, kteří ve veřejném životě nemluví pravdu! Běda těm, kteří pro svůj osobní prospěch zastírají lidu pravdu a slouží mu lží! Běda národu, který takovým prolhaným řečníkům uvěří a následuje je!Život pochází z Pravdy, a proto také všechno, co ze života vyplývá a co životu má sloužit, musí být v harmonii s Pravdou. Jinak se život náš podobá rozdvojenému domu, který se musí v dohlednu zřítit, musí ztroskotat, a to jen proto, že nebyl vybudován na Pravdě. Jen Pravda vítězí, jen Pravda osvobozuje!
Staré pořekadlo praví: »Kdo lže, ten krade!« Kdo krade, je zloděj a podvodník! Vyslovuji velmi důrazně toto staré, ale pravdivé pořekadlo, abychom si je všichni dobře zapamatovali. Kdo z lidí by chtěl být považován za lháře, zloděje a podvodníka? Kdo z lidí by si přál, aby se ve společnosti na něj ukazovalo prstem, aby se o něm říkalo, že nelze jej bráti vážně v ničem, protože nikdo nemůže o něm bezpečně říci, že mluví pravdu? Je jisto, že nikdo by si nepřál, aby bylo takto na něj pohlíženo, ale mnoho lidí zapomíná na to, že si svoji pověst tvoří, že se sami svým jednáním zařazují mezi lidi čestné a spolehlivé, nebo mezi lidi nečestné, lháře a podvodníky.
Proto také každý, kdo dobře uváží, co znamená nemluvit pravdu a k jakým koncům spěje každá lež, dá si jistě lepší pozor na sebe, aby tak často nelhal, ani v maličkostech ne, protože lež je lží za každých okolností a pro každého největší hanbou je, být ze lži usvědčen. Ale i ti šikovní lháři, kteří se vyhnou podobnému usvědčení, nevyhnou se stejně následkům lži, i když jejich lež zůstala přikryta zdánlivě nedotčenou, chatrnou plachetkou falše a přetvářky.
Nebojte se mluvit pravdu, i v tom případě, kdy vám z toho vzniká snad okamžitá škoda. Tisíckrát více získáte, zůstanete-li věrni Pravdě! Pravda, které zůstanete věrni, i když zdánlivě mluví ve váš neprospěch, získá vám důvěru u lidí, ale co nejdůležitějšího, Bůh prostřednictvím dokonalých Zákonů vám za vaši pravdomluvnost požehná, a tím vzniklou škodu mnohonásobně vyváží.
Často přicházejí na nás okamžiky zkoušky, kdy máme dokázat, že dovedeme mluvit pravdu i tehdy, když nám tato pravda není právě příznivá. Blaze tomu, kdo při takové zkoušce obstojí! Dokáže tím nejen ostatním, ale především sám sobě, že je v něm dostatek morální síly, že je člověkem opravdu ušlechtilým, v nitru pevným - zralým. Snažme se proto všichni dosáhnout té dokonalosti, abychom dovedli vždy a za každých okolností mluvit jen čistou pravdu!
Co zbytečných mrzutostí vzniká v rodinách jen proto, že žena muži nebo muž ženě neřekne vždy pravdu! Jak často a docela zbytečně se obelhávají a stávají se navzájem neupřímnými! Poškozují tím svoji lásku, šlapou po ní a tvoří tak ze svého domova peklo - namísto ráje. Jak těžce se vymstí každá taková lež, i když snad v nejbližším okamžiku zůstane neodhalena! Způsobuje vždy mnoho vnitřního neklidu a výčitek svědomí, z toho pak dále vyplývá nezdar v práci a podnikání, a s nimi přichází nespokojenost, otravující celý náš život. A tomu všemu mohli bychom se vyhnout, kdybychom si zvykli mluvit vždy jen a jen pravdu a byli k sobě upřímní.
Kdybyste viděli, co kolem vás vzniká, když mluvíte nepravdu, snad byste pak byli opatrnější při používání lži, ba odnaučili byste se lháti vůbec. Tak očišťovali byste svůj život od největší neřesti, která se v běžném životě nejčastěji vyskytuje. I když pomalu, přece jen stávali byste se stále lepšími, dokonalejšími. Naučili byste se pozorovat a kritizovat především sami sebe, což zbavilo by vás dřívější povrchnosti a ledabylosti, s jakou jste dosud svůj život vedli. Jakmile obrátíte jednou pozornost k sobě, začnete si všímat i své duše, svého nitra, a to je právě ta nejsnadnější cesta, jak se přiblížit k Pravdě - k Bohu - k nejvyšší Lásce. A to má být naším nejvyšším ideálem, protože to je cesta k radostnému životu, plnému spokojenosti a štěstí.
Pravda od Boha pochází, a proto Pravdě sloužit - znamená sloužit Bohu. Stáváme se opravdovými služebníky Jeho, jestliže pravdu mluvíme, pravdu zastáváme a pravdu každému přejeme. Pravda činí nás čistými, lehkými, zaručuje nám Lásku Boží, požehnání Boží, zdar i úspěch našeho konání. Nepochybujme o tom, že takovéto dary, takovou odměnu nemůže nám zaručit žádná lež, byť byla sebe chytřeji vymyšlená.
Nikdy se lží daleko nedojdete, nikdy se lží na dlouho nevystačíte! Sotva jste nějakou lež vyslovili, již se tu může proti vám objevit někdo, kdo vás ze lži hned na místě usvědčí. Chcete-li pak svoji lež obhajovat jako pravdu, dopouštíte se nové lži, a tím se hříchy vaše jen rozmnožují. Z jedné lži vytváří se zpravidla vždy celý řetěz lží dalších, se kterými klesáte stále hlouběji do strnulé bezživotnosti, a tím i do velikých utrpení, která jsou důsledkem každého přestoupení Zákonů Božích.Lidé se často diví, proč musí tolik trpět, když - jak si říkají - nikomu neublížili. Jistě však zapomínají na onu horu lží, která vyšla z jejich úst, zapomínají kolikrát denně se prohřešili a prohřešují stále proti pravdě. A tento nedostatek pravdy bývá velmi často příčinou jejich utrpení. A vedle tohoto utrpení, které je jim třeba snášet, musí pociťovat i nevážnost těch spoluobčanů, kteří již poznali jejich lživost a nevěří tomu, co od nich slyší.
Kdo si opravdu váží pravdy a jako čestný člověk vždy jen pravdu mluví, tomu daří se jistě docela jinak! Všichni mají k němu důvěru, věří v jeho poctivost a jeho slovo jednou dané platí více, než deset podepsaných smluv od lidí, kteří z listiny pravdomluvných a pravdymilovných byli již pro své jednání vyškrtnuti.
Každý ví, že člověk, mluvící vždy jen pravdu, dodrží každý svůj slib, a to i tehdy, kdyby sám tím přišel ke škodě. Ale pravdomluvný člověk nerozdává také sliby na všechny strany, je obezřetný ve svých slibech a nikdy neslibuje nic, co by splniti nemohl. Za tuto svou vlastnost je jistě od spoluobčanů vždy jen ctěn a vážen. To také činí život takového člověka plnohodnotným a radostným, protože jeho svědomí je vždy klidné a čisté.
Tyto skutečnosti, ve kterých se odráží tak jasně výsledky života založeného na pravdě a lži, měl by si každý dobře uvědomit. Jistě by pak lidem přešla chuť lhát a nesnížili by se ke lži v žádném případě!
Poslechnete-li této rady a věnujete-li alespoň jeden den pozorování sama sebe a své řeči, abyste poznali, kolikrát jste se toho dne dopustili lži, pak doufám, že se také poctivě vynasnažíte, abyste se tomuto zlozvyku odnaučili a odvážili předem každé slovo, než je vyřknete. Neprohřešujte se proti Pravdě, která svou čistotou má sílu povznésti vás vysoko vzhůru. Jen skrze pravdu spojujete se s Bohem, jen pravdou můžete dosáhnout své větší dokonalosti a svého duchovního růstu. Jen pravdou a poctivostí půjdete bezpečnou cestou vzhůru, bez utrpení, cestou plnou Lásky Boží a Božího požehnání.Jak krásná je pravda, poznali jste jistě i v umění. Proč se stále líbí například Babička Boženy Němcové? Jistě především proto, že v ní nalézáte vylíčení života podle pravdy, tak jak skutečně je, ničím zbytečným nepřibarvován. A tato pravda života, tak prostě podaná, vyplývá ze srdce plného lásky a upřímnosti, a ty se dotýkají duše každého čtenáře. Jen pravda činí podobná díla klasickými, věčnými, přinášejícími tolik radosti a duchovního užitku všem, kdož Pravdu milují.
A podobně jest tomu s každým uměním, které vyrůstá z pravdy, protože každá pravda vychází z největší Pravdy, z Lásky Boží.
Proto - mluvte pravdu, milujte Pravdu, hajte Pravdu, držte Pravdu a braňte Pravdu, jak nás to učil náš mistr Jan Hus!
Bůh vám k tomu pomáhej!
Jsi úžasný moudrý člověk
(Dana, 16. 9. 2013 20:06)